Výsadba kaštanovníku jedlého ,množení a podmínky pro jeho pěstování
DŮLEŽITÉ DOPORUČENÍ HNED NA ZAČÁTEK :
Jedlý kaštan přijímá živiny přes mykohyrzní houby , které zprostředkovávají přenos živin na kořenové soustavě. Při výsadbě doporučujeme tyto mykohyrzní houby rostlině zajistit a to buď přirozenou cestou ( kýbl bukové hrabanky při výsadbě) nebo umělou cestou a to například přípravkem ECTOVIT .
( mykohyrzním houbám je věnována celá jedna sekce na těchto stránkách- doporučujeme přečíst viz mykohyrzní houby a kaštanovník) .
Pro pěstování kaštanovníků jsou ideální hluboké kypré půdy na vyvřelých horninách s vysokým obsahem fosforu a draslíku. Kyselost půdy je ideání pH5-pH5,6. Kaštanovník je citlivý na aktivní vápenec. Důležitá je propustnost půdy. Těžké a vodu obohacené jílovité půdy jsou příznivé pro šíření chorob a hnilob. V našich klimatických podmínkách kaštanovníky mohou trpět pozdními mrazíky a proto je důležité mladé stromky chránit jutou a před jarním sluncem , aby nedošlo k puknutí nebo praskání kůry na kmeni a tím k otevření cesty pro infekci nebo houbovému onemocnění. při výsadbě použijte na dno rašelinu nebo zeminu pro jehličnany . Je to strom který vyžaduje prostor , neměl by se vysazovat v zástinu jiných stromů. Doporučená výsadba je ve sponu (rozestupu) 10-15 metrů, ale když je možnost volíme raději i větší vzdálenost. U stromů pěstovaných ze semene je doporučena výsadba spíše dále od sebe( cca 15 metrů) u roubovanců můžeme vysazovat blíže , neboť roubované stromy nevytváří tak mohutné a rozložité koruny(cca 10 metrů) . Doporučeno je z důvodu kvalitního opylení pěstovat vždy dva a více jedinců.
Důležité :pěstovat samostatný strom je možné , ale jak již bylo zmíněno, je zde riziko výskytu tzv. hluchých plodů , kdy je vytvořen pouze prázdný obal bez jádra). Při výsadbě kaštanovníků ve skupině dva a více se podstatně zvyšuje kvalita opylení a výskyt takovýchto plodů je minimální nebo vůbec žádný. Příčina, proč samotný strom neplodí nebo omezeně , ač se jedná o rostlinu jednodomou ( obsahuje samčí i samičí květy) je jednoduchá . Květy samičí jsou připraveny k opylování často v jinou dobu než jsou připraveny k opylování květy samčí , prostě a jednoduše se minou v dozrávání na jednom jedinci a nejsou schopni se opylovat ve stejný čas .Další stromy zajistí to, že na nich dochází k tomuto procesu o pár dnů jinak a poskytnou svůj pyl vedlejšímu stromu, který jej nemůže získat z vlastních jehněd a naopak. Toto míjení se na odehrává řádově ve dnech. Toto je pravý důvod proč se doporučuje výsadba více stromů v jedné lokalitě aby stromy plodily. Toto však není pravidlem a i samotný strom může bohatě plodit , vše záleží na genetické výbavě každého jedince, toto však nelze jakýmkoliv způsobem ovlivnit.
Na tomto obrázku je vidět krásná ostnitá číška se třemi zralými plody ale vlevo na obrázku je vidět jeden hluchý plod. Tytoplody vznikají právě přinedostatečném opylení .Pozn :Doporučuji však vysadit 3 a více stromů a to z toho důvodu když dojde z jakéhokoli důvodu k úhynu jednoho nebo dvou stromů tvá velice dlouho než vzroste nová náhrada. Kaštanovníky jsou generační stromy a výsadba je prováděna především pro další generace.
Při výsadbě semenáčů nebo vzrostlejších stromů je doporučeno ke kořenům přidat hrabanku z bukového nebo dubového lesa která obsahuje mykorhyzní houby , které kaštan potřebuje k přijímání živin přes svoji kořenovou soustavu nebo tuto nahradit přípravkem ECTOVIT který můžete spolu se stromem koupi v našeme - shopu .V případě, že máme k dispozici již velký štěpovaný špičák je nutné dodržet to, aby místo štěpování zůstalo při zasazení cca 10 cm nad úrovní země . Kaštany mají velkou výmladkovou schopnost a v případě , že by místo štěpování bylo po zemí došlo by k puštění kořenů z naroubované odrůdy což není žádoucí a může to mít i nepříznivý vliv na růst stromu .Toto je ale obevné pravidlo pro výsadbu všech štěpovaných stromů .
Množení kaštanu jedlého :
Existují dva způsoby množení jako u ostatních dřevin a to generativně ( častější způsob) a vegetativně (tomuto způsobu se zde věnovat pro jeho náročnost nebudeme). Množení generativně je množení ze semene. Toto je také nejčastější a také nejjednodušší způsob množení. Semena kaštanů mají poměrně velkou klíčivost ,která za ideálních podmínek může dosáhnout až 70 % . Semena uskladníme na podzim v písku při teplotě 3-5 st. C , vhodná je i lednice. V případě, že budete vysazovat semena brzy z jara do vlhké půdy ,je tu riziko,že při vzklíčení semen dojde k popálení rostlinek ještě jarními mrazíky. Vysazujte tedy buď ve skleníku nebo do volné půdy až v cca polovině dubna. Doporučuje se výsadba do volné půdy nebo do většího kontejneru ,aby mohlo dojít k dobrému vývinu kořenové soustavy. Vysazujeme zásadně výběrové tzn. velké a zdravé plody,aby byla pravděpodobnost,že strom si ponechá stejné genetické vlastnosti tzn. velké plody. V případě pěstování kaštanovníků ze semen však na toto nelze spoléhat a vždy je to tak trochu sázka do loterie,ale o výsledku se bohužel dovíme za cca 10- 15 let což je přibližně doba nástupu plodnosti u kaštanovníků pěstovaných ze semene. Plody z těchto semenáčů můžou být menší , ale na chuťové vlastnosti to nemá žádný vliv.Proto se na podnože kaštanovníku štěpují vyšlechtěné odrůdy nebo rouby ze stromůkteré mají velké plody ( viz informace dále) .Semena sázíme do hloubky cca 5-8 cm do kypré půdy a to tak ,aby špička kaštanu směřovala do boku( do strany) Když sázíme kaštany do volné půdy můžeme zeminu přikrýt černou PET folií nebo jiným druhem folie a místa ,kde jsou kaštany zasazeny,prostřihnout tak jako když se sází např. okurky.Plody se sází 15-20 cm od sebe. V případě že vysazujeme větší množství necháváme mezi řádky mezeru 60-120 cm a to podle toho,jakým způsobem budeme semenáčky ošetřovat ,aby jsme k nim měli bezproblémový přístup . Semenáčky je nutné pravidelně zavlažovat,aby jsme v prvním roce dosáhli co největšího přírůstku .Ideální je samozřejmě výsadba do skleníku .
POZOR!!! Semena vždy sázíme ve vodorovné poloze plochou stranou dolů , špičkou do strany.
Naklíčená semena kaštanovníku.
DOPORUČENÍ: kůlový kořen se u semenáčů ani u vzrostlých stromků nesmí při přesazování zakracovat a dbáme důsledně na to aby se nepoškodil, pro kaštan je tento velmi důležitý, při jeho zakrácení by mohlo dojít k zastavení růstu. Jedlý kaštan je hlubokokořenící strom a kůlový kořen má velký význam pro pro přežití v období sucha a stabilitu stromu .Doporučujeme do kořenové soustavy stromků raději vůbec nezasahovat nebo odstranit nebo zakrátit pouze napadené nebo poškozené kořeny. Řezné rány vždy zamáznem štěpařským voskem nebo jiným přípravkem . Z tohoto důvodu se vzrostlejší stromky prodávají prostokořenné . Aby nedocházelo k poškození kůlových kořenů je samozřejmě ideální kaštany vysazovat rovnou na stanoviště a tam je také štěpovat ,ale v praxi je toto velmi obtížně proveditelné neboť techniku štěpování jedlých kaštanů zvládne pouze profesionál s dloholetou praxí a zkušenostmi s roubováním kaštanů .
Stromky kaštanovníků sázíme jako jiné ovocné dřeviny , způsob je všeobecně znám a nemá smysl jej zde opakovat. Co se týká nadmořské výšky tak obecně lze doporučit pěstování kaštanovníku do cca 550 m.n.m. , ale jak již bylo dříve zmíněno prosperují i ve vyšších polohách. Při sázení do vyšších poloh je raději lépe zvolit chráněná závětrná místa. Kaštanovník nemá rád náhlé změny a výkyvy teplot a vysušování půdy k čemuž dochází hlavně při letních pařácích. Ideální oblasti jsou takové , kde průměrná roční teplota přesáhne 7 st. C a úhrn srážek je na d 550 mm. Toto je samozřejmě doporučení, ale kaštan je možno pěstovat i na místech , kde toto není splněno. Kaštan snáší teploty až kolem -27 st. C . O mladé stromky zvláště po výsadbě je nutno se v prvních letech starat .V suchých obdobích roku ,kdy ještě kořenová soustava nezasahuje hluboko je nutno v parných dnech a suchých obdobích provádět zálivku, přes zimu kmínky chránit obalením jutou . Před jarním sluncem je potřeba chránit kmínky, kdy se vlivem tepla rozproudí pod kůrou míza a když potom přijdou jarní mrazy tak tato míza může kůru roztrhnout a otevřít tak cestu pro choroby ,ale o této problematice zde bylo již něco řečeno. Mladé stromky chraňte plastovými ochranami proti okusu zvěří nebo jinými zábranami .Hnojení kaštanů je možno provádět běžně dostupnými hnojivy tak jako u jiných ovocných stromků. Na jaře hnojivy s vyššsím obsahem dusíku a na podzim zase s vyšším obsahem fosforu. Doporučujeme například kristalon.
Doporučení : hnojivo je nutno zapravit do země , pouhým posypáním kolem kmenu dojde při prvním dešti k jeho odplavení. Doporučeujeme kolem stromu rýčem udělat vrypy ( cca 10 cm huboké) a do těchto po malých částech a v doporučeném dávkování hnojivo aplikovat tak máme jistuto se živiny se dostanou časem ke kořenové soustavě stromu.
Semenáče druhým rokem pěstované od semene ve skleníku. Tyto již můžeme druhým rokem roubovat.
Ideální je když je kmínek tlustý jako tužka. V případě že semena sázíme do volné půdy venku na áhoně roubovat můžeme většinou až 3 rokem. Při sázení do skleníku můžou výt podnože připraveny k roubování již druhým rokem .
V případě, že chceme mít jistotu velkých plodů koupíme si naštěpovaé kaštanovníky .Ideální je však již zakoupit vzrostlejší stromek o výšce 160-180 cm. Jejich cena je samozřejmě vyšší podle toho odkud jsou dovezeny, ale máme poté jistotu ,že strom bude mít kvality matečné rostliny a ,,jistotu“( zde malá poznámka: 100% jistota bohužel není nikdy) velkých plodů, ale to samozřejmě za předpokladu , že naroubovaná odrůda je kvalitní a prověřená. V naší republice se kaštanovníky nikde neroubují a jediný způsob jak je získat je jejich koupě. Je zde dále větší jistota , že zde nedojde k úhynu a druhá výhoda je ta , že budeme dříve sklízet plody . Nástup plodnosti u roubovaných kaštanů je obvykle 5-7 rok po výsadbě, když koupíma takovýto 4 letý stromek je pravděpodobné že již za dva nebo tři roky budeme sklízet první plody. U semenáčů je na rozdíl od roubovaných stromů nástup plodnosti za 12-15 let.
Smenáče kaštanovníku můžeme dále štěpovat ale toto je velmi odborná álešitost a v amatérských podmínkách je úspěch spíše dílem náhody .V případě , že máme k dispozici matečný strom ,který má velké plody ,můžeme jej zkusit pokusně naroubovat na námi vypěstovaný semenáč ,ale úspěch se obvykle nedostaví. Úspěšnost roubování ovlivňuje několik faktorů a to je jednak kvalita podnože i roubu, vlhkost ,světlo, teplota. Srůstání roubů podle druhu trvá také různě dlouho a některé rouby i když rostou a zdá se,že je vše v pořádku odpadne po odmotání pásky.Roubování kaštanovníků je poměrně odborná záležitost a navíc se musí dodržet jedno velmi důležité pravidlo které když se opomine úspěch je potom opravdu pouze dílem náhody. (omlouváme se , ale toto zde neuvádíme)
Obecně k roubování : rouby sbíráme a skladujeme stejně jako u všech ostatních ovocných dřevin. jako způsob roubování můžeme zvolit kopulaci, anglické roubování , roubování do rozštěpu , na kozí nožku , za kůru atd. Rouby používáme se třemi nebo čtyřmi očky. Jednoduše řečeno způsob roubování a jeho techniky jsou stejné jako u ostatních ovocných dřevin.
Pozn:
Ujímání roubu pomůže , pakliže místo roubu zahrneme zeminou a to už po nejbližší pupen nad místem roubování, můžeme použít i jemnější mulčovací kůru .
Doporučení :
V případě ,že se rozhodneme z finančních důvodů koupit pouze jeden roubovaný stromek doporučujeme k němu zakoupit minimálně jeden, ale spíše více semenáčů z důvodu zajištění kvalitního opylení. Doporučená je skupinka cca 5-ti stromů .
POZOR!!!
u nás jsou v některých centrech nabízeny jednoleté nebo dvouleté semenáčky kaštanovníku jedlého. Tyto semenáče bývají velmi často pěstovány z plodů dovezených z jižních zemí. Tyto semenáče jsou sice pěkného vzrůstu,ale jejich genetická vybavenost pro pěstování v našich zeměpisných šířkách nemusí být ideální. Lépe je mít jistotu, že semenáče jsou z plodů kaštanů, které po staletí rostou v podmínkách ,které jsou velmi podobné našemu klimatu. Ideální jsou semenáče z plodů například ze Slovenska podhůří Malých Karpat, kde tyto stromy rostou již po staletí a jejich genetická výbava je za staletí přizpůsobena extrémnějším podmínkám . Tyto semenáčky jsou dražší, ale hodí se pro naše podmínky daleko více než semenáče vypěstované ze semen koupených v supermarketech. Solidní firma by Vám toto měla zaručit i když toto nelze nějak prokázat je to opravdu jen otázka solidnosti prodejce.
A takto již vypadá cca 10-ti letý nový kaštanový sad :
Pozn:Stáří kaštanových sadů které jdou zakládány pro komerční účely je cca 70-80 let poté jsou kaštanové sady obměňovány. Kaštan jako takový se dožívá stáří 300 - 500 let a mnohdy i více .Jinak tento strom prosperuje po celou dobu svého života pakliže nezahyne z jiného důvodu a není důvod k jeho obměně. V sadech jsou obměny po cca 20-ti letech prováděny z důvodů ,že poté již stromy mají rozložité a velké koruny a výnosy nejsou již takové a stromy se iž nedají tak snadno ošetřovat a je jim nutno věnovat zvýšenou péči což u komerční produkce není žádoucí.
Kaštanovníky se ve většině případů pěstují ve formě vysokokmenu,ale je možná i keřovitá forma , ale v keřovité formě se pěstují některé okrasné panašované kultivary které se nepěstují pro plody.
Kaštanovník je krásný strom a zaslouží si mohutný a vzpřímený vzhled.
Kaštanovník je nádhernou soliterní parkovou dřevinou s nádhernou korunou a listy a to jak v době kvetení i po odkvětu. Má snad jedinou malou chybu a to je, že opadlé jehnědy vytvoří při setrvání na betonu nesmyvatelné hnědé skvrny, které lze velmi těžko odstranit.(obsahuje Tanin).