Charakteristika stromu
Kaštanovník jedlý vytváří krásné vznosné kulovité koruny, které dosahují výšky až 30 metrů. Kaštanovník jedlý patří mezi dlouhověké stromy a v případě ,že neuhyne z biologických nebo destruktivních příčin ,dožívá se velmi vysokého věku( řádově stovky let). Kmen se větví nízko nad zemí ,ale řezem jej upravujeme a zapěstováváme do tvaru vysokokmen. Můžeme samozřejmě pěstovat i v keřovité formě . Kaštanovníky mají hlavně v mládí obrovskou výmladkovou schopnost
Borka(kůra) je v mládí červenohnědá, ve vyšším věku hnědosivá a později tmavo- šedá nebo téměř černá, síťovitě rozbrázděná v hlubokých rýhách .
Je to opadavý strom.Listy jsou krátce řapíkaté a střídavě postavené, podlouhlé a kopinaté nebo kopinatě elyptické, a to 10 .až 20 cm dlouhé s ostře pilovitým okrajem, pevné. Svrchní strana podlouhlého řapíkatého listu je lesklá,tmavě zelená,spodní je světlejší zelená.
KVĚTY KAŠTANŮ
Kaštany každoročně bohatě kvetou, květy ale ještě neznamenají plody, důležité je nasazení samičích květů ze kterých se vytvářejí čéšky s plody . Může se stát že kaštany budou obaleny květy ale řesto nebudou žádné plody , toto je závislé od mnoha faktorů,jako je doba kvetení, povětrnostní podmínky, násada samičích květů , dlouhé deště zjara které můžou mít vliv na vyplavování pylových zrnek, malé množství včel. Když se tyto faktory sloučí dohromady je to pro plodnost katastrofa. Takovýto podobný rok v čechách nastal na jaře 2010. Kaštany kvetli velmi mnoho ale plody nebyla žádné. ( okalita Benešovsko)
Kvete po olistění v červnu a červenci. Květy kaštanů jsou uspořádány v bohatých ,přímých nebo jen málo převislých dlouhých jehnědách(10-15 cm). Kaštan je dřevina jednodomá a jehnědy jsou jednopohlavné ,tzn. že obsahují samčí i samičí květy . Z jednoho poupěte vyrůstá 6-7 jehněd .V horní části jehněd jsou květy samčí často jen málo vyvinuté, zakrnělé, samičí květy jsou uloženy na bázi jehněd v číšce, která v době zrání plodu velmi zbytňuje a mění se v ostnatý obal ve kterém se později tvoří plody .
Důležité :pěstovat samostatný strom je možné , ale jak již bylo zmíněno, je zde riziko výskytu tzv. hluchých plodů , kdy je vytvořen pouze prázdný obal bez jádra). Při výsadbě kaštanovníků ve skupině dva a více se podstatně zvyšuje kvalita opylení a výskyt takovýchto plodů je minimální nebo vůbec žádný. Příčina, proč samotný strom neplodí nebo omezeně , ač se jedná o rostlinu jednodomou ( obsahuje samčí i samičí květy) je jednoduchá . Květy samičí jsou připraveny k opylování často v jinou dobu než jsou připraveny k opylování květy samčí , prostě a jednoduše se minou v dozrávání na jednom jedinci a nejsou schopni se opylovat ve stejný čas .Další stromy zajistí to, že na nich dochází k tomuto procesu o pár dnů jinak a poskytnou svůj pyl vedlejšímu stromu, který jej nemůže získat z vlastních jehněd a naopak. Toto míjení se na odehrává řádově ve dnech. Toto je pravý důvod proč se doporučuje výsadba více stromů v jedné lokalitě aby stromy plodily. Toto však není pravidlem a i samotný strom může bohatě plodit , vše záleží na genetické výbavě každého jedince, toto však nelze jakýmkoliv způsobem ovlivnit.
PLODY KAŠTANŮ
Plody dozrávají koncem září nebo v polovině října. Obvykle má tři nažky ,které jsou uzavřené v pichlavě ostnité 5 – 8 cm široké číšce,která se otevírá do čtyřech chlopní.
U některých jižních odrůd byly zaznamenány i číšky dosahující velikosti 10 cm, ale v našich podmínkách toto nemůžeme očekávat.
Kaštanovník je v oblastech kde je hojně rozšířen hlavně užitkovou dřevinou . Kaštany nebo též ,,marony“,jak se nažkám říká v jižních zemích , lze upravit v rozmanité a velmi lahodné pokrmy . Ve světě existují stovky receptů na jejich úpravu V některých zemích představit. V jižních zemích Evropy je kaštanovník běžnou dřevinou jako u nás například jabloň. Roční produkce plodů z těchto oblastí se počítají na desítky tun a jsou
exportovány do celého světa v různém stádiu zpracování.
|
|
sbírání kaštanů je
opravdu radost
|
a věhlasná pochoutka
je připravena,přejeme dobrou chuť
|